Také druhý domácí zápas na jaře přinesl vítězství 2:0. Proti Kozlovicím to však bylo s velkou dávkou štěstí...

Jednoznačně, dnes to byl očistec. Takhle nás nikdo ani v zimě nepřehrál. Mě trošku mrzí, že jsme nevyužili psychické výhody, když jsme vedli 2:0. My jsme si zápas vůbec neužili. Kdybych byl trenér hostů, tak si asi obouchám hlavu o zeď, protože soupeř měl snad deset šancí. Já už jsem v poločase trošku zvyšoval v kabině hlas, protože se mi náš projev vůbec nelíbil. Zápas jsme nezačali špatně směrem nahoru, ale směrem dolů jsme jednoznačně propadli. Platila na nás rychlost soupeře a jeho kvalita v útočné fázi. Těch tyček tam byla spousta a dnes opravdu nevyhrál lepší tým.

Neuspokojilo mužstvo dvoubrankové vedení už po první půlhodině hry?

Kdyby nás uspokojilo, tak hrajeme lépe. My jsme bohužel psychickou výhodu nedokázali herně vyjádřit a v podstatě celým druhým poločasem jsme se protrápili. Když jsem sahal k poločasovému střídání, tak jsem chtěl zpevnit zadní řady a spoléhal jsem, že máme dobrý rychlý přechod do útoku a že si vytvoříme šance. Ve druhém poločase jsme ale do utkání v podstatě nenaskočili a motali jsme se pod splavem.

Na druhou stranu vítězství nad soupeřem, který před tím sedm kol neprohrál, může být o to co cennější, i když je to po takovém vývoji...

Jestli sedm kol neprohrál, tak je to dobré, ale on neměl prohrát ani u nás. Samozřejmě si toho cením, vyhrát zápas po takovém průběhu snad umíme asi jenom my. V pondělí si každý otevře noviny a bude tam 2:0 a nikoho nebude zajímat, jak utkání vypadalo. Dobré to ale z naší strany rozhodně nebylo.

Děkujeme za rozhovor.