Když se ohlédnete za vaší sezonou v Blansku, jaká byla?

Vždycky se sezony hodnotí po dvou stránkách. Jedna je taková ta lidská a druhá sportovní a obě byly moc hezké. Měli jsme skvělý tým, byli jsme dobrá parta a chodili jsme od zápasu k zápasu. Z toho se nám podařil postup do třetí ligy. Musím pochválit kluky za to, jak to zvládli a ani se mnou to neměli jednoduché, je dobré, že zvládli i mít mě v mančaftu. Vrátil jsem jim to gólovými přihrávkami a brankami.

Vaše fotbalová kariéra je hodně bohatá a zažil jste toho už spoustu, ale co vám působení v Blansku dalo?

Dokázal jsem si, že můžu být v nižších soutěžích pořád platným hráčem a nastartovalo mě to do nového angažmá v Tišnově. Byla to pro mě cenná zkušenost, není úplně sranda přejít z ligy do nižší soutěže, ať už psychicky nebo sportovně. Dalo mi to hrozně moc a jsem díky Blansku lépe připravený na nižší soutěže. To, že jsme postoupili, bude v mojí kariéře zapsáno srdečním, pozitivním písmem, protože jsem si tady vytvořil spoustu nových kamarádů a děkuji vedení i oběma trenérům za to, že byli se mnou trpěliví.

Jaké má Blansko šance ve třetí lize? Tým hodně omladil…

Mají dobré vedení a trenéra, takže uvidíme. Věřím, že se zachrání. První sezona bude taková seznamovací, protože mezi divizí a třetí ligou je opravdu velký rozdíl a z pozice fanouška jim přeju, aby se zachránili. Kvalitu třetí ligy nemůžu posoudit, protože jsem ji nehrál, ale bude to pro kluky náročnější, vyzkouší si soutěž, a když spadnou, tak se nic neděje. Přinejhorším budou hrát zase divizi, ale věřím jim. Myslím si, že se zachrání.

Co vaše nové angažmá v Tišnově?

Máme první tři body a čeká nás další zápas, takže se těším. Jako na každé utkání, protože jsem v letech, kdy jsem hlavně šťastný, že jsem zdravý, protože když jsem zdravý, tak mě pak fotbal hrozně baví. I když doma je to se mnou trošku k nevydržení, přítelkyně by nejradši odpočívala, ale já spěchám na fotbal a mám ho pořád rád. Z výzvy Tišnova jsem nadšený, byl jsem tam minulý rok, mají dobrou skvadru hráčů, těším se na celou sezonu.

Autor: Deník/Iveta Borková