Máte za sebou coby nováček podzimní část divize. Jak hodnotí její průběh, herní projev mužstva a bodový počin?

V úvahu musíme vzít nejen to, že jsme byli nováček soutěže, ale také fakt, že mužstvo nebylo nějak výrazněji, vlastně téměř vůbec, posíleno o hráče se zkušenostmi z vyšších soutěží. O tyto hráče se vlastně veškeré divizní týmy opírají a my tuto možnost neměli. Z tohoto úhlu pohledu se jeví, jak bodové tak i tabulkové umístění uspokojující, neboť to znamená, že nejsme zatím v bezprostředním nebezpečí sestupu, což by mělo být prvořadým cílem mužstva pro tento ročník soutěže. Co se týče průběhu podzimní části sezóny, tak určitě největší spokojenost byla z mého pohledu s první třetinou. Potom nastal mírný pokles, který mohl být způsoben jednak tím, že naši mladí a nezkušení hráči se zatím nedokáží zkoncentrovat a psychycky připravit na každé utkání, jak by bylo potřeba na poměrně již kvalitní divizní soutěž. Určitě také hrálo velkou roli zranění kapitána Bubeníčka, který nám chyběl od 5. kola, protože plnil v mužstvu roli vůdce a chyběly také jeho morální a herní kvality.

Které zápasy byly podle Vás ze strany mužstva vydařené a které naopak ne?

K vydařeným zápasům bych zařadil hlavně ty ze začátku soutěže - Rosice, Bystrc a Líšeň. Myslím, že to bylo způsobeno hlavně maximální motivací každého z hráčů dokázat, že na divizi mají a mohou ji hrát. V dalším průběhu soutěže jakoby došlo k jakémusi uspokojení a ten pravý hlad a dokazování, že jsme lepší už nebylo na potřebné úrovni. A bez patřičné motivace nelze dosahovat pravidelně výkony blížící se k maximu možností daného hráče. K nevydařeným utkáním bych zařadil první poločas s Vyškovem, první poločas v Hodoníně a utkání proti Uherskému Brodu.

Výsledky byly často nevyrovnané. Jaké příklad můžeme uvést vítězství nad Rosicemi, remízu v Líšni a naopak porážku v Napajedlech či domácí remízu s Uherským Brodem. Je podle Vás hlavní příčinou nezkušenost hráčů?

Pokud budu hovořit o nevyrovnaných výkonech, tak musíme vzít v úvahu, že mužstvo je složeno převážně z mladých a nezkušených hráčů z nižších soutěží, kterých je v mužstvu většina. Nejsou zde zastoupeni hráči starší, zkušenější a vyhraní z vyšších soutěží. Takže pokud se mužstvu nedaří, nemají se ti mladí o koho opřít, nemá je kdo usměrnit, uklidnit a není zde nikdo, kdo by hru řídil a dirigoval a vzal odpovědnost na sebe. Vyjímkou je již zmiňovaný Radim Bubeníček. Mladí hráči se zatím učí, jak se mají pohybovat ve vyšším fotbale a co to vše obnáší. Jak se připravit na zápas, jak si udržet formu co nejdéle. Je zde i další faktor a to, že dnešní mladí nemají jen fotbal, ale i řadu jiných zájmů, které je rozptylují. Fotbal pro ně není absolutní číslo 1.

Od 5. kola jste se museli obejít bez klíčového muže, kapitána Radima Bubeníčka. Do jaké míry se podle Vás jeho absence podepsala na ostatních hráčích a potažmo na výsledcích?

Už v otázce je uvedeno - klíčový hráč. Už to samo o sobě naznačuje, že jeho absence byla na mužstvu určitě znát. Ale odpovědět, zda bychom s Radimem získali více bodů nebo hráli lépe, je čistě teoretická. Je pravda, že v první třetině soutěže jsme s Radimem získali bodů nejvíce, další dvě třetiny už byly bodově lehce slabší. Pokud by byl Radim k dispozici, tak by byla možnost nominovat o jednoho kvalitního hráče více, navíc kapitána, takže na síle mužstva a kompaktnosti by se jeho přítomnost určitě pozitivně projevila. Dále by bylo možno využít jeho univerzálnějších schopností působit na více postech v mužstvu k větší variabilitě při skladbě sestavy k jednotlivým utkáním. Jednoduše řečeno, určitě došlo k oslabení mužstva, neboť ztráta kapitána nelze hodnotit jinak.

V tabulce prvních poločasů patří mužstvu 12. místo. Pokud by se hrály pouze druhé poločasy, bylo by mužstvo na 6. místě. Čím si vysvětlujete tento fakt?

Tabulka prvních a druhých poločasů je určitě zajímavý ukazatel. Jednak to vypovídá, že mužstvo jako celek nemá nějaké vyráznější problémy, co se týká kondice. Já bych se spíše zaměřil na to, co už jsem zmínil a sice, že mladí hráči se nedokáží 100% připravit psychicky na zápas hned od první minuty. Teprve v průběhu zápasu a pod uřčitým tlakem nepříznivého vývoje a po hodnocení o přestávce a případně po střídání se výkon mužstva zvedá v závislosti na individuálním výkonu jednotlivců. Klademe na tuto oblast motivační přípravy před zápasem velký důraz i při rozcvičování, ale je to především problém každého hráče zvlášť, o jejich hlavě a o jejich motivaci k danému zápasu a o jejich motivaci obecně, tedy, co chtějí ve fotbale dosáhnout.

Venku se nepodařilo získat žádné vítězství, ale několikrát jste mu byli hodně blízko např. zápasy v Líšni a v Bohunicích? V čem byl podle Vás největší rozdíl mezi domácími a venkovními zápasy?

Máme mladý a nezkušený tým. Z toho pramení ne optimální řešení různých situací, kdy míč podržet, kdy odkopnout, kdy hrát taktický faul, kdy hrát na čas a hlavně, jak tyto situace řešit v závěru zápasu, kdy jsme ve vedení a soupeř hraje o vyrovnání či o vítězství. Dále roli hraje malá psychická odolnost a zkušenost ve zlomových a stresových situacích. Z toho pak pramení chyby, které vedou k tomu, že jsme dobře nakročené zápasy k výhře nedotáhli do konce. Právě v těchto situacích nám ti dva až tři zkušení hráči chybí nejvíce. Mladí tohle umění získají až se vyhrají a vyzrají v zápasovém zatížení. Rozdíl ve venkovních a domácích zápasech je pro naše mužstvo opravdu značný. Naše mužstvo není vzhledem k jeho skladbě natolik fotbalově a herně na výši, aby dokázalo soupeře na domácím hřišti kombinačně a fotbalovou kvalitou přehrát. Toto venku odpadá, na tahu je soupeř a my můžeme hrát naši hru založenou na zajištěné a zhuštěné obraně a pokoušet se o rychlé brejky, čekat na chyby a trestat je.

Kteří hráčů zaznamenali v průběhu podzimu největší herní progres?

Pokud budeme hodnotit největší progres, tak asi určitě nemůžeme opomenout Jana Horáčka, který přišel z dorostu a hned se dokázal zařadit v mužské kategorii v divizi do základní sestavy a to na postu středního záložníka. Dále bych zmínil Robina Buchtu, který se také dokázal dostat do sestavy ve většině zápasů. Ve velmi dobrém světle se ukázal Petr Gromský, který k nám přišel z okresního týmu Rudice a patřil k oporám mužstva.

Kdo dále patřil k oporám mužstva?

Všechny zápasy odchytal spolehlivě David Juran, vzadu byly jistotami Josef Maška a David Müller, opět jsme se mohli gólově opřít o Jana Trtílka. Samozřejmě nemůžu opomenout Tomáše Zouhara, který nehrál pouze předehrávané utkání v Rosicích. Věřím, že jeho výkony půjdou ještě nahoru. Totéž platí u Jana Pospíšila, který měl nejvíce gólových přihrávek. Škoda, že se v průběhu podzimu zranili Michal Daněk, Ondřej Ullmann, Radim Bubeníček a jen zlomek utkání odehrál Martin Pokorný. Roli žolíka dobře plnil Laďa Hansl.

Na kterých postech Vás naopak tlačí bota a rád byste přivítal možnost jejich posílení?

Určitě by bylo zapotřebí doplnit mužstvo dvěma hráči se zkušenostmi z první či druhé ligy. Je to však otázka ekonomická. Pokud bychom měli hovořit o postech, tak by bylo zapotřebí přivést jednoho konstruktivního útočníka do kombinace a mezihry a mužstvu velmi chybí klasický dirigent či špílmachr.

Na rozdíl od jara se v průběhu podzimu dařilo střídajícím hráčů několikrát rozhodnout o bodovém zisku Vašeho mužstva. Měl jste při střídání šťastnou ruku nebo střídající hráči nastupovali do hry se správným odhodláním a dobře motivováni?

Je to opravdu kombinace všech aspektů, uvedených v otázce. Štěstí, odhodlání a motivace střídajícího hráče, dále intuice trenéra, na které místo hráče dát a kterého vystřídat.

Na začátku sezóny na domácí utkání chodilo i přes 400 diváků. Nakonec chodilo na domácí zápasy v průměru bezmála 300 diváků. Jak jste osobně vnímal nárůst návštěvnosti oproti krajskému přeboru?

Myslím si, že každý divák navíc má svou cenu a pomůže to hlavně hráčům na hřišti. Já osobně to příliš nevnímám, neboť jsem ponořen emotivně do průběhu utkání. Pro hráče jsou diváci, jak se říká dvanáctý hráč.

Jaký cíl si dává trenér Jiří Hajský pro jarní části sezóny?

Cíl pro jarní část zůstává pro mně stejný, jako na podzim a to být mimo sestupové příčky. Čím víš, tím líp.

Děkujeme za rozhovor.