Nositelé stejného příjmení o sobě vědí. Ale to je vše, nic dalšího je nespojuje. „Nejsme příbuzní, známe se jen trošku. Je to pouze shoda jmen. Ani jsem proti němu nikdy nehrál,“ informuje Petr Švancara, který dohrává kariéru v Blansku a na jeho farmě v Tišnově (I. A třída).

S Karlem Švancarou, který pomohl Boskovicím k triumfu 3:0 v Bosonohách, se občas potkává ve svém současném klubu, kam chodí jeho odchovanec vypomáhat s gólmany. „Taky vím, že navštěvuje naše zápasy,“ všiml si ho mezi diváky.

Ono narazit na jihu Moravy na Švancaru není žádný kumšt. Tohle příjmení se nejčastěji vyskytuje právě v Boskovicích (54 mužů s trvalým bydlištěm), kde aktuálně působí Karel. Po Olomouci (35) a Brnu (31) hned následuje Blansko (27), současný fotbalový azyl známého exligisty. Toho fotbal v nižších soutěžích podle jeho slov neskutečně baví a nabíjí.

Aby ne, když si dokáže pohrát s obranou i s gólmanem, podobně jako to předvedl v utkání se Žďárem. „Nádhernej gól,“ pochválil se. Při sólu chtěl nejdříve brankáře přelobovat, ale pak si míč stáhl dolů.

„Až byli všichni poskládaní na zemi, tak jsem to uklidil k tyči,“ popsal Švancara-střelec, který sází góly a asistence za Blansko i za Tišnov. Někdy zvládne i dva zápasy za víkend.