Nejprve velká gratulace k výhře, navíc Hodonín vám pomohl tím, že porazil Mutěnice...

Chtěli jsme si to uhrát sami a zajistit si vítězstvím záchranu. To se povedlo. Je to dobrá tečka před domácími diváky na konec sezony.

Vrchovina bojuje o druhé místo, jak těžký to byl zápas?

Řekli jsme si, že nemáme co ztratit, že máme další šanci definitivně se zachránit a že budeme makat hned od začátku. Dali jsme první branku, to nám pomohlo, a pak už jsme to stačili ubránit.

Poté mělo Blansko spoustu dalších šancí, ale už tam nespadla ani jedna...

Škoda, mohli jsme rozhodnout už v prvním poločase, Doli mohl jít sám, bohužel gólman výborně vyběhl a druhou tutovku měl Trťajs, to skončilo těsně nad bránou. Druhý poločas jsme se trošku zatáhli a čekali na brejky. Nakonec nám stačilo 1:0.

Šance soupeře se vám dařilo celkem úspěšně eliminovat, jak těžké to bylo v bráně?

Myslím, že žádnou vyloženější šanci neměli. Většinou to bylo od nás tečované nebo to šlo vedle. Ve druhém poločase na mě létaly centry, snažil jsem se klukům pomoci.

Chtěli jste jít do druhého poločasu pořád aktivně a dopředu nebo jste mysleli na zadní vrátka?

Nechtěli jsme se úplně zatáhnout, chtěli jsme hrát spíš na brejky. Rozhodnout to nebo hlavně nedostat branku.

Byly to nervy do závěrečného hvizdu, jak chutná vítězství?

Asi chutná o to víc proto, že se hrálo až do poslední minuty. Je to paráda. Konečně jsme se zachránili.