Asi jsi trošku naštvaný, že sezóna končí, protože jsi chytl střeleckou fazónu. Minulý týden jsi dal čtyři góly za B tým nyní dva za A tým. Jak to vidíš ty?

Je pravda, že na konci sezóny jsem se rozstřílel. Celou sezónu mi to tam moc nepadalo, ať už šlo o trénink nebo zápas. Šance byly, góly nepadaly, pak už přestaly být i ty šance. Najednou z ničeho nic se to minulý týden zlomilo a s lehkostí, kterou jsem už dlouho nepocítil, jsem některé šance proměnil a byly z toho čtyři branky (Pozn. Nečas skóroval ve 25. kole 1. B třídy, skupiny A čtyřikrát do sítě posledních Ivanovic na Hané). Proti Kyjovu jsem dal dvě, šance však byly na více branek. Kdybych je proměňoval všechny, tak asi hraji 1. ligu (smích). Já jsem alespoň rád, že na konci sezóny, kdy už o tolik nešlo, mi tam nějaké branky padly.

U první branky střela pěkně zaplavala, u druhé jsi zase předvedl pohotový lob. Jak jsi viděl gólové situace?

Při prvním gólu jsem se dostal k míči, nikdo proti mně nevystoupil ani mi nikdo z kluků nenabíhal, tak jsem to zkusil vystřelit, na to jsou současné balóny super. Byl z toho krásný gól. Sám jsem se divil, protože takhle střílet prostě neumím (smích). Při té druhé šel Tomáš Jarůšek do souboje s brankářem, míč se dostal ke mně a já jsem v tu chvíli vůbec neváhal, co udělám. Chvíli jsem se modlil, aby ten lob skončil v brance a naštěstí skončil.

Před dvěma roky jsi byl součástí týmu, který sestoupil z divize. Teď slavíš postup. O to jsou tvé pocity určitě sladší.

Moc lidí nám nevěřilo. Před sezónou jsme se o tom bavili, když někteří kluci odcházeli. Bylo nás jako šafránu ať už v A týmu nebo v B týmu, tak se spíše přemýšlelo, jak to všechno dopadne. Situace v krajském přeboru i v ostatních týmech ale nebyla také nějak extra růžová. V zápasech se Spartou Brno nebo s Ráječkem bylo jasně vidět, že jsme je prostě ubojovali. Pak přišly i zápasy, ve kterých jsme si trošku víc věřili. Udělaly se dobré výsledky. Dokázali jsme vyhrát i zápasy, ve kterých jsme lepší nebyli. Myslím si, že výkony až na některé výjimky byli stabilní a proto jsme tam, kde jsme a zajistili si s předstihem postup do divize. Podle mě je krajský přebor dost vyrovnaná soutěž a je právě specifický tím, že každý může porazit každého. Nám se podařilo udržet si několik vítězných sérií a divize je tady. Uvidíme, jak se k tomu přistoupí klub i hráči. Je sousta otázek, ale myslím, že se můžeme s vyšší soutěží poprat a zvládnout to.

Byl jsi u postupu Blanska z krajského přeboru do divize v sezóně 2006/2007. V čem vidíš největší rozdíl v tehdejším a současném týmu?

Musím říct, že před šesti roky byl ten tým kvalitnější. Bylo v něm více individualit i víc zkušených kluků. Hráli jsme podle mě i hezčí fotbal. Už jsme se dokonce o tom s někým i bavil. To, co nám tehdy vštípil Petrovka (Pozn.: trenér Petr Vašíček) tak v podstatě ten stejný tým až na pár výjimek postoupil do divize a potom i do Moravskoslezské ligy. Hráči jako Franta Karaffa, Libor Němec nebo David Bednář jsou kluci, kteří by tady byli dnes potřeba. Zásadní rozdíl byl tedy v hráčské kvalitě a také v taktice, kterou jsme měli od trenéra Vašíčka naordinovanou.

Na druhou stranu pod trenérem Hajským jste v průběhu jara přešli k rozestavení 4-3-3 a soupeři byli překvapení, jak jste z ní dokázali těžit.

Dobře si vzpomínám na zápas, v němž jsme do toho takto vlítli, a to bylo proti Ráječku. Po zápase jsme mluvili s klukama z Ráječka a ti z toho byli vyloženě zaskočení a v podstatě nevěděli, co s námi mají dělat. Byl to výborný tah od pana Hajského. Sice jsme vyhráli pouze 2:1, ale klidně mohlo padnout i šest branek. Vše plynulo z tlaku a z taktiky, kterou trenér naordinoval.

Co jsi říkal na přínos dorostenců, kteří poprvé nastoupili v základní sestavě?

Měl jsem z nich hodně dobrý pocit. Moc bych si přál, aby si tu fotbalovost, která je na nich vidět, zachovali. I po taktické stránce bylo vidět, že ví, kde se mají na hřišti pohybovat a jaké jsou jejich přednosti. Výborně pracují s míčem a zbytečně se nepouští do soubojů. Jdou si pro míč, odskočí si, narazí si s vámi, o tom fotbal je. Někomu se může zdát složitý, ale ve skutečnosti je jednoduchý. Že pak dal Michal Zouhar dvě branky je třeba i zadostiučinění za práci, kterou ti kluci v mládežnických týmech odvádí. Trenéři se jim věnují, oni jim to vrací a pak my můžeme na něčem stavět. Neříkám, že ihned budou hrát v základní sestavě v divizi, ale třeba za pár let by mohli nahradit hráče, které jsem zmiňoval, jakými byli Libor Němec nebo David Bednář. Talenti tady jsou, jen ať se nezkazí, nepotkají je zranění, nebo jiné problémy. Upřímně musím říct, že takovou fotbalovostí, jako mají oni, jsem v dorostu určitě neoplýval. Mají míč stále u nohy a je moc hezké sledovat, jak jim to jde.

Děkujeme za rozhovor.