V sobotu jsme předehrávali utkání 25. kola s okresním rivalem Boskovicemi. Vzhledem k postavení v tabulce a našemu podzimnímu vítězství 6:0 jsme měli být favoritem. Boskovice v sestupném pásmu hrály o hodně a bylo to na jejich snaze vidět. Na umělce jsou vždy ve výhodě, jelikož na ní mají odehráno řadu utkání. Pro nás byly mínusem absence hráčů, kteří patřili na podzim do základního kádru (Zmeko Ondřej - hostování v Sigmě Olomouc, Souček a Skoupý - vázáni povinnostmi střídavého startu ve Zbrojovce Brno, Maňoušek - odjel se školou, Kratochvíl - nemocen).

Škoda jen, že jsme nestihli ukončení hostování Lukáše Pernici, který by měl být pro další utkání přínosem a posilou. Plně jsme využili dvou mladších žáků, kteří museli odehrát celé utkání bez střídání a do hry jsme poslali také jednoho z dvojice brankářů. O brankáře nemám strach, oba neustále přesvědčují o svých kvalitách v zápasech i na trénincích, ale lepit sestavu bude obtížné.

Pro mužstvo zněl pokyn v kabině neobdržet branku a pokusit se urvat vítězství. Cením si snahy všech hráčů. Hra byla na miskách vah a remíza spravedlivá. V první půli jsme měli dvě šance ke skórování, jinak nás soupeř přehrával.

Ve druhém poločase došlo k menšímu zlepšení a vytvoření tlaku na soupeře, který jsme nezúročili. Jediná branka zápasu v síti domácích nebyla uznána pro ofsajd a tak byl náš odjezd pouze s bodíkem v podpaždí. Věřím, že kdyby byla plná knedla hráčů, Boskovice by opět narazily. Ale tak to je!