Cenný bod z Kroměříže a náš výkon hlavně ve druhém poločase mne naplňoval nadějí, že i na jaře budeme schopní se svými soupeři hrát více než vyrovnanou partii. Bohužel zbytečné remízy doma s Frýdkem a Olomoucí nás připravily o důležité body a naši hráči se dostali pod tlak. Sousedé v tabulce na nás totiž “překvapivě“ nečekali a my jsme se začali propadat tabulkou níž a níž. Kromě vydřeného vítězství se Zlínem jsme na jaře nedokázali naplno bodovat. Hlavně poslední série tří porážek nás dostala do kritické situace, dva ze tří soupeřů totiž byli naší přímí konkurenti v tabulce, a tak jsme pět kol před koncem soutěže v situaci, kdy jsme poslední a na místo zaručující záchranu nám chybí čtyři body.

Jaké jsou příčiny takového propadu? Poslední dobou jsem se nad tím hodně zamýšlel. První příčinu bych viděl v našich hráčích. Obávám se, že většina z nich není natolik psychicky odolná, aby dokázala unést tlak, do jakého se v boji o záchranu dostali. Doposud jsme hladce postupovali soutěžemi směrem vzhůru a tato situace je pro řadu hráčů nová. Náš tým rovněž postrádá silného vůdce, který by svými výkony a vystupováním dokázal strhnout ostatní. Většina ostatních týmů disponuje zkušenými hráči, kteří se s touto situací vyrovnávají daleko lépe, bohužel naše finanční situace nám neumožňuje takovéto hráče do kádru zařadit.

Tím se dostáváme k dalšímu problému, kterým je zimní obměna kádru. Odešel Honza Zich, který byl dle mého na podzim klíčovou osobností naší obrany. Petr Filip rozhodně není jeho rovnocennou náhradou. Rovněž se nám po odchodu Libora Němce a Honzy Pšikala nepodařilo najít adekvátní posilu do středu zálohy. Do útoku přišel Zdeněk Traxl, ten ale hrává spíše ze zálohy a jeho výkony zatím zaostávají daleko za očekáváními, se kterými do Blanska přišel. Když se k tomu přidají zranění Petra Šípa, Radima Farníka a Aleše Slaniny, naše výkony musely jít logicky dolů.

Hra směrem dopředu postrádá větší efektivitu. Dokážeme si v každém zápase vypracovat řadu šancí, ale máme problém s jejich proměňováním. Nebýt toho, že máme v kádru nejlepšího střelce soutěže Martina Sehnala, byli bychom na tom pravděpodobně daleko hůře. V plné nahotě se to ukázalo právě v posledních třech zápasech, kdy soupeř dokázal Martina eliminovat a my jsme se dokázali prosadit pouze z penalty. Bylo by potřeba, aby na sebe více hráčů zkusilo vzít gólovou zodpovědnost. Tak trochu jsem doufal, že právě se Zdeňkem Traxlem by se tato situace mohla zlepšit, bohužel nestalo se tak.

Bohužel ani naše obrana není dobrá. Směrem dozadu děláme hloupé chyby, hráči soupeře dostávají velké množství prostoru a v této soutěži se podobné obranné nedostatky nemilosrdně trestají. Když se podíváme na naše skóre, je jasné, že bota nás tlačí především v zadních řadách. Obranná hra dle mého názoru vykazuje vážné nedostatky, realizační tým bohužel stále nedonutil některé hráče zálohy, aby se zodpovědně vraceli, a tak se často stává, že při rychlém přechodu soupeře do útoku postrádáme vzadu potřebný počet bránících hráčů.

A tím se dostávám k poslednímu bodu, kterým je náš realizační tým. Nechci Petrovi Vašíčkovi ani jeho spolupracovníkům na lavičce upírat jejich zásluhy. Dokázali během dvou sezon dostat náš tým z krajského přeboru do MSFL, to už jim nikdo nikdy nevezme. Obávám se ale, že v situaci, v jaké se ocitl náš tým, bychom na lavičce potřebovali někoho zkušenějšího a kvalifikovanějšího. Chápu, že pracují v omezených podmínkách s omezenými finančními prostředky, ale podle mého názoru, pokud se má tento tým někam fotbalově posunout, se stávajícím realizačním týmem to nepůjde. Na lavičce není nikdo kdo by měl dlouhodobější zkušenosti s trénováním na této úrovni. Možná to některé z vás překvapí, ale dokonce tam není nikdo, kdo by měl platnou licenci pro trénování soutěže, kterou momentálně hrajeme. V nižších soutěžích nás zachraňoval kvalitní hráčský kádr, tuto výhodu jsme však v MSFL ztratili a zachránit nás tak může jen účinná a hráči precizně plněná taktika, bohužel naše mužstvo na jaře zatím nic takového neukázalo.

Existuje tedy nějaké východisko? Noví hráči jen těžko přijdou, stejně tak se obávám, že na změnu realizačního týmu už je pozdě. Musíme tedy dohrát soutěž s tím, co máme. Fotbal je jak dobře víme nevyzpytatelný. Ve hře je stále patnáct bodů a já věřím a doufám, že hráči i realizační tým si uvědomí, že jde o všechno a následujících zápasech na hřišti odevzdají to nejlepší, co v nich je. Když se k nám navíc přikloní ještě nějaká ta kapička štěstí, naděje stále je.

Abych tedy odpověděl na otázku z titulku článku. Můžeme se ještě zachránit? Já říkám jednoznačně ano, ale zároveň dodávám, že šance nejsou velké. Na nás fanoušcích je, abychom našim hráčům vytvořili adekvátní kulisu a v jejich úsilí jsme je co nejvíce podpořili. Dokud bude aspoň teoretická šance na záchranu, tak já to rozhodně nevzdám. A co vy?