Martine, jak bys zhodnotil zápas na Vrchovině?

Zasloužená remíza, my jsme prohospodařili první poločas, druhý už byl o něčem jiném, konečně jsme využili svoje silné stránky. Jsem rád, že jsme se dokázali zvednout a zápas vyrovnat.

Vrchovina má velkou sílu ve standardních situacích a skórovala ze dvou rohových kopů. Předpokládám, že jste se na to připravovali, ale je to asi těžko bránitelné…

Řekl bych, že standardní situace jsou největší předností Vrchoviny. Samozřejmě, že jsme se na to hodně připravovali, ale bohužel jsme dvakrát selhali. Potřebujeme si to rozebrat a poučit se z chyb do příštích zápasů.

Naštěstí se vám podařilo vyrovnat a Ty jsi vstřelil oba góly svého týmu. Jak bys popsal brankové situace?

První gól byl po skvělé práci Plichtiče, který snad od půlky pronásledoval jak vlčák stopera domácích a v poslední chvíli mu vypíchl balón směrem ke mně, já si ho navedl a prostřelil gólmana. Za zmínku stojí i Přema Severa, který běžel až z druhé strany pomoct Tondovi v napadání. Druhý gól byl po famózním centru od Toči (pozn. Michal Toczyski), kdy jsem ho mohl jenom protečovat na zadní tyč.

Vrchovina dohrávala bez vyloučeného Petra Dudy, se kterým se znáte ze Startu Brno. První jeho žlutá karta navíc padla po faulu na Tebe. Probíhalo před zápasem nějaké hecování, případně byla nějaká dohra po závěrečném hvizdu?

Jasný, s Dudysem máme něco za sebou, největší hecovaní bylo až v samotném zápase. Párkrát jsme se pěkně poštěkali, ale to k fotbalu patří, tady šlo kamarádství stranou. Po zápase jsme válečnou sekeru už zakopali a vtipkovali o tom, že jsme mu s Plichtičem zařídili o víkendu volno na nějaké wellness.

Nejprve jsi začal v útoku a poté jsi se přesunul na pozici desítky. Na které pozici se Ty osobně cítíš lépe?

V útoku hraju celý život, desítku střídavě 3 roky. Pořád mám blíže asi k pozici útočníka, nicméně vše má své výhody a nevýhody. Například útočník má pořád za zády dva stopery, ale zase nemusí tolik bránit. Desítka zase může mít větší volnost v pohybu ve vápně a nebývá tolik hlídaná. Nicméně jsem rád za každou minutu strávenou na hřišti a je jedno na jakém postu.

Už v sobotu vás čeká doma Hodonín, proti kterému jste v závěru loňské sezóny zvítězili. Jaký zápas očekáváš?

Zápas to bude určitě úplně jiný, jelikož v posledním zápase loňské sezóny bylo vše již rozhodnuté. Navíc se Hodonín určitě poučil od minule a teď navíc dostal facku v podobě prohry na domácím hřišti. Očekávám těžký zápas s týmem, co určitě má ambice na postup.

Netradičně se bude hrát už od 10:30. Jak Ti vyhovují dopolední časy zápasů?

Hrát k večeru je takové více fotbalové, asi ze zvyku. Nicméně dopolední termín mi určitě nevadí, člověk posnídá a hned jede na zápas. Když se hraje večer, tak musí celý den čekat a někdy se těší až tak, že se nemůže dočkat (smích).

Děkujeme za rozhovor!

Autor: Zdeněk Veselý ml.