V kolika letech jsi s fotbalem začínal a kdo tě k němu přivedl?

S fotbalem jsem začal velmi brzy, asi v 5 letech. Byla to rodinná tradice, protože ho hrál můj děda i otec. V Ráječku jsme bydleli přímo u hřiště, kde jsem trávil s balónem většinu času.

Kde všude jsi působil?

Od přípravky až po muže jsem hrál za Ráječko, s výjimkou dvou půlročních hostování v Blansku za tým dorostu a později mužů. Byla to dobrá zkušenost, dorost hrál tehdy ligu a muži divizi.

Kteří trenéři tě vedli a na kterého nejraději vzpomínáš?

Doufám, že při výčtu trenérů, kteří se za mého působení v Ráječku vystřídali, na někoho nezapomenu. Byli to pánové Kopecký, Škaroupka, Šulc, Mokrý, Trávníček, Juřica, Pokoj, Klimeš, Knies, Nečas, Jarůšek, Zapletal. V Blansku při hostování to byl pan Pokoj. Myslím si, že nepatřím k problémovým hráčům, proto v dobrém vzpomínám opravdu na všechny uvedené. Kdybych měl přesto vybrat jednoho z nich, byl by to pan Nečas. Byl nejen výborným trenérem, ale i kamarádem. Pomáhal mi nejen na hřišti, ale i při stavbě rodinného domu. V sobotu na stavbě, v neděli na hřišti. Na to se nedá zapomenout!

Hrál jsi vždy na postu středního obránce nebo sis vyzkoušel i jiné posty?

Vyzkoušel jsem snad všechny posty. Hodně jsem hrával v záloze, ale nejdéle asi na postu stopera. Za zmínku stojí i mé působení v brance. Jako brankář jsem byl vybraný do krajského výběru žáků. V dorostu jsem odchytal zápas a hned po jeho skončení jsem nastoupil za tým mužů a hrál záložníka.

Tvůj největší úspěch v kariéře?

Postup s Ráječkem do krajského přeboru.

V zimě jsi přišel na hostování do Blanska. Jak probíhal tvůj první kontakt s klubem?

Od začátku této sezóny jsem avizoval v Ráječku, že chci v její polovině ukončit sportovní kariéru na úrovni krajského přeboru a dále pokračovat pouze v okresní soutěži, za B tým. Po nabídce, která přišla z Blanska, jsem svoje rozhodnutí přehodnotil a rozhodl se zkusit přispět svými zkušenostmi blanenskému týmu v boji o postup do divize. Je to pro mě velká výzva a nová motivace. Po několika přípravných přátelských utkáních jsem se s vedením klubu dohodl na půlročním hostování.

Jaké jsi měl o týmu Blanska reference?

Věděl jsem, že se jedná o tým mladých, ale šikovných kluků se schopným trenérem. Proti Blansku jsem na podzim hrál, takže jsem měl možnost jeho hru poznat. Navíc pár kluků jsem znal už z jejich dřívějšího působení v Ráječku, jako např. Michala Šenka, Marka Pernicu, Michala Beneše a Tomáše Jarůška.

Jak tě přijali kluci v kabině a s kým si nejvíce rozumíš?

Kluci jsou v pohodě a přijali mě velmi dobře. Jsem rád, že je tady i Petr Crhák, se kterým si asi rozumím nejvíc. Jednak přišel do týmu současně se mnou a je mi blízký i věkem.

Jak hodnotíš první dvě jarní utkání v Bzenci a v Novosedlech?

V Bzenci to bylo poprvé „naostro“. Pořád se ještě sehráváme. Hodně těžké utkání, dvakrát jsme museli dotahovat a povedlo se nám to. Škoda, že jsme ve druhém poločase už nedali gól. Do Novosedel jsme odjížděli poučeni z chyb v Bzenci. Naše hra byla o poznání lepší, o čemž svědčí výsledek utkání.

V následujících dvou kolech vás čekají derby s Rájcem a s Boskovicemi. Jak se na tato utkání těšíš a kolik bodů z nich podle tebe vydolujeme?

Na tato derby se těším stejně tak jako ostatní hráči, přijde hodně diváků, bude dobrá atmosféra. Věřím, že nám to vyjde a obě utkání budou pro nás vítězná. Uděláme pro to maximum.

Jaký si ty osobně dáváš v současné době fotbalový cíl?

Postoupit s Blanskem do divize.

Máš na závěr nějaký vzkaz pro příznivce FK Blansko?

Aby nás podporovali, v co největším počtu chodili na utkání. My se budeme snažit, aby zápasy byly herně zajímavé a padalo co nejvíce gólů v náš prospěch.

Minidotazník Josefa Mašky:
Oblíbené jídlo: klasika, řízek s bramborovým salátem
Oblíbené pití: někdy cola, někdy pivo - dle příležitosti
Oblíbený film: všechny válečné filmy
Oblíbená hudební skupina: nemám žádnou vyhraněnou skupinu, ani žánr
Vysněný automobil: Hyundai i 40

Děkujeme za rozhovor.